Nastavení psaní se nepodařilo obnovit. Načti stránku znovu a zkus to ještě jednou.
Cvičení na psaní: "Dva roky prázdnin" Jules Verne
Pravidla výpočtu přesnosti se změnila. Toto cvičení začíná znovu od začátku.
Uložení dokončeného cvičení se nepodařilo potvrdit. Zkuste ho uložit znovu bez opětovného psaní.
Cvičení na psaní: "Dva roky prázdnin" Jules Verne
Po uplynutí měsíce května nastalo zimní období v krajinách Chairman Island. Jak dlouho mělo potrvat? Nejméně pět měsíců, ležel-li ostrov ve vyšší zeměpisné šířce než Nový Zéland. Gordon také učinil všechny možné přípravy, aby mohli vzdorovat drsnému počasí dlouhé zimy.
Mladý Američan si již poznamenal mezi svá meteorologická pozorování následující: Zima nastala až v měsíci květnu, totiž dva měsíce před červencem jižní polokoule, jenž se shoduje s měsícem lednem severní polokoule. Z toho by se dalo soudit, že skončí dva měsíce poté, tedy asi v polovině září. Avšak i po tomto období je nutné ještě počítat s bouřemi, které jsou tak četné v čase rovnodennosti. Proto bylo možné, že mladí osadníci měli být odkázáni na French Cavern až do prvních dnů října, a že tedy do té doby nebude možné podniknout vůbec žádné delší výpravy ostrovem nebo kolem Chairman Island.
Aby upravil pravidla pro život uvnitř obydlí, začal Gordon vypracovávat řád každodenního zaměstnání.
Je samozřejmé, že způsoby faggismu, o němž jsme se již zmínili, mluvíce o Chairman School, nebyly na ostrově téhož jména zavedeny. Veškeré Gordonovy snahy směřovaly k tomu, aby si mladší chlapci zvykli na myšlenku, že jsou již téměř muži, a podle toho také jednali. Ve French Cavern tedy neexistovali faggové, což znamenalo, že nejmladší nebyli povinni sloužit nejstarším. Avšak jinak zachovávali ostatní tradice, ty tradice, které jak podotkl spisovatel Života na kolejích v Anglii, jsou "vyšší mocí škol anglických".
V tomto řádu byl podíl malých a velkých velice nestejnoměrný. Knihovna French Cavern obsahovala jenom menší část vědeckých knih, mezi nimi cestopisná díla, a tato mohla jen nepatrnou měrou doplňovat jejich vědomosti. Ovšem existenční nesnáze, zápas o získání nejnutnějších potřeb a nutnost cvičit se v úsudku a vynalézavosti naproti případům všeho druhu, to všechno je naučilo posuzovat život vážně. Protože pak samou přírodou byli určeni za vychovatele svých mladších druhů, měli za povinnost vzdělat je pro život.
Avšak vzdáleni toho, aby malým ukládali námahu převyšující jejich věk, přihlíželi zejména k tomu, aby ve stejné době s vývojem těla se vyvíjel i jejich duch. Kdykoliv počasí dovolilo, s výjimkou, že museli být teple oděni, byli vedeni k vycházkám, aby se proskočili na čerstvém vzduchu, a zároveň každý podle svých sil musel pomáhat při různých pracích.
Celkem se pak tento řád nesl v duchu stejných zásad, které tvořily základ anglosaské vzdělávací metody:
Kdykoliv se nějaké věci bojíte, vykonejte ji!
Nedejte si nikdy uniknout příležitost k vrcholnému výkonu!
Nelitujte žádné námahy, neboť vždy vám přinese užitek!
Kde tyto zásady ovládaly praktický život, tam posilovaly tělo i duši.
Když bylo všechno obyvateli malé osady schváleno, bylo usneseno následující:
Dvě hodiny ráno a dvě hodiny večer budou určeny všeobecné práci v hale. Briant, Doniphan, Cross a Baxter z pátého ročníku, Wilcox a Webb pak ze čtvrtého ročníku ať vyučují, střídajíce si chlapce ze třetího, druhého a prvního ročníku. Vyučovat se bude matematice, zeměpisu a dějepisu, přičemž jako pomůcek bude použito několika knih, které jsou v knihovně, a již získaných vědomostí. Tím způsobem mají příležitost nezapomenout to, čemu se již naučili. Kromě toho dvakrát týdně, v neděli a ve středu, mělo být shromáždění, při kterém mělo být hovořeno na vědecké, historické nebo současné téma, které by se vztahovalo na denní příhody. Větší se mohli dát zapsat pro nebo proti, a hájíce své názory, přispívat tak nejen vlastnímu vzdělání, ale i všeobecné zábavě.
Gordon jako velitel osady bděl nad tím, aby byl tento řád přesně zachováván, a pouze za nepředvídaných okolností mohl být změněn.
Nejdříve bylo provedeno opatření k měření času. Měli kalendář ze Seagullu, ve kterém každý uplynulý den musel být přeškrtnut. Měli také lodní hodiny, ty však musely být pravidelně natahovány, aby přesně ukazovaly čas.
Tento úkol byl svěřen dvěma ze starších, Wilcox měl na starosti hodiny, Baxter kalendář, a na ně se mohli úplně spolehnout. O tlakoměr a teploměr se musel starat Webb, jehož úkolem bylo zaznamenat jejich každodenní úkazy. Usnesli se pak ještě na dalším ustanovení: Měl být psán deník o všem, co se již přihodilo, i o všem, co se mělo přihodit za pobytu na Chairman Island. Tento úkol vzal na sebe Baxter a jeho zásluhou byl deník French Cavern veden s důkladnou podrobností.
Neméně důležitou prací, která ostatně neměla odklad, bylo praní prádla a lůžkovin, ke kterému naštěstí byl dostatek mýdla. Navzdory všem Gordonovým napomenutím se malí vždy zamazali, kdykoliv si hráli na závodišti nebo chytali ryby na břehu řeky. Kolik již za to dostali důtek a trestů! Praní však byla činnost, ve které se Moko dobře vyznal. Avšak on sám by nemohl postačit, a tak museli velcí, jakkoliv neměli velikou chuť do této práce, chtě nechte mu pomáhat, mělo-li prádlo ve French Cavern zůstat v dobrém stavu.
Na příští den připadla právě neděle, a bylo známo, s jakou přísností byly neděle v Anglii a Americe zachovávány. Veškerý ruch ustal toho dne vždy ve městech, městečkách i na vesnicích.
"Toho dne," řekl kdosi, "každá kratochvíle, každá zábava je zvykem zakázána. Nejenže je zapotřebí se nudit, je nutné nudu jevit i na tváři, a tomuto přísnému pravidlu podléhaly stejně děti jako dospělí. Tradice! Stále ty pověstné tradice!"
Bylo však usneseno, aby to na Chairman Island nebylo bráno tak přísně, a právě v neděli podnikali mladí osadníci výlety po březích Family Lake. Ale protože bylo neobyčejně chladno, po dvouhodinové procházce, spojené s během o závod, jehož se účastnili malí na Sport Terrace, byli všichni šťastní, že byli zase v hale, kde bylo teploučko, a v zásobárně, kde našli teplá jídla, obzvláště pečlivě upravená obratným vrchním kuchařem.
Večer skončil koncertem, při kterém Garnettova tahací harmonika zastupovala orchestr a ostatní s anglosaskou důkladností více nebo méně falešně zpívali. Jediné z těchto dětí, které mělo dost krásný hlas, byl Jacques. Avšak při své nevysvětlitelné duševní náladě se neúčastnil kratochvílí svých kamarádů, a kdykoliv byl při takové příležitosti požádán, vždy odmítl zazpívat některou z těch krásných dětských písní, jimiž v Chairman School vůbec nešetřil.
Tato neděle, která byla zahájena krátkým proslovem "ctihodného pana Gordona", jak připomenul Service, skončila všeobecnou modlitbou. V deset hodin byli již všichni pohrouženi do hlubokého spánku - jediný Phann bděl, a chlapci se mohli spolehnout na to, že by prozradil každou podezřelou návštěvu.