Naučte se francouzskou slovní zásobu psaním slov a frází z kartiček. Souhrn kartičky vám umožní zkontrolovat váš pokrok a vybrat kartičky, které se chcete naučit.
Lidé
Vzhled
Domov
Nakupování
Jídlo
Jíst venku
Vzdělání a studium
Práce
životní prostředí
Nastavení kartičky
Kartičky mají svá specifická nastavení. Chcete-li si přizpůsobit svou výuku slovní zásoby, můžete provést následující změny:Výběr počtu kartiček na cvičení
Můžete si vybrat, kolik kartiček chcete procvičit během psaní. Výchozí počet je deset. Výběr menšího množství slovní zásoby může být dobrý nápad, pokud jste začátečník.
Změna nepodporovaných znaků klávesnice
Pokud vaše rozložení klávesnice nepodporuje určité speciální znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičujete s kartičkami, systém může některé z těchto znaků ignorovat. Pokud je to možné, budou jako nejbližší ekvivalenty latinské abecedy přijímány speciální znaky. Pokud je například slovo k zadání único a zadáte unico, protože vaše rozvržení nepodporuje diakritiku, nebude to považováno za chybu.
Fonetické symboly ve francouzské výslovnosti
Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro francouzskou výslovnost spolu s příklady a popisy, včetně toho, jak se tyto zvuky vyslovují v anglických slovech.
Francouzské samohlásky
- /a/ - jako v chat, vyslovováno /ʃa/ (jako "a" v českém tatínek)
- /e/ - jako v clé, vyslovováno /kle/ (jako "e" v českém le)
- /i/ - jako v fini, vyslovováno /fini/ (jako "i" v českém mít)
- /o/ - jako v eau, vyslovováno /o/ (jako "o" v českém okno)
- /u/ - jako v fou, vyslovováno /fu/ (jako "u" v českém muž)
- /ə/ - jako v le, vyslovováno /lə/ (jako nezvýrazněné "e" v českém le)
- /ɛ/ - jako v mère, vyslovováno /mɛʁ/ (jako "e" v českém sem)
- /ɔ/ - jako v porte, vyslovováno /pɔʁt/ (jako "o" v českém rok)
- /y/ - jako v lune, vyslovováno /lyn/ (jako "ü" v německém München)
Francouzské nazální samohlásky
- /ɑ̃/ - jako v sans, vyslovováno /sɑ̃/ (podobně jako "an" v českém francouzský, ale nosové)
- /ɛ̃/ - jako v pain, vyslovováno /pɛ̃/ (podobně jako "en" v českém jen, ale nosové)
- /œ̃/ - jako v un, vyslovováno /œ̃/ (podobně jako "un" v anglickém run, ale nosové)
- /ɔ̃/ - jako v nom, vyslovováno /nɔ̃/ (podobně jako "on" v českém on, ale nosové)
Francouzské souhlásky
- /p/ - jako v papa, vyslovováno /papa/ (jako "p" v českém pes)
- /b/ - jako v beau, vyslovováno /bo/ (jako "b" v českém bratr)
- /t/ - jako v tête, vyslovováno /tɛt/ (jako "t" v českém tatínek)
- /d/ - jako v deux, vyslovováno /dø/ (jako "d" v českém den)
- /k/ - jako v clé, vyslovováno /kle/ (jako "k" v českém klíč)
- /ɡ/ - jako v gâteau, vyslovováno /ɡato/ (jako "g" v českém garáž)
- /f/ - jako v fille, vyslovováno /fij/ (jako "f" v českém filtr)
- /v/ - jako v vin, vyslovováno /vɛ̃/ (jako "v" v českém víno)
- /s/ - jako v sac, vyslovováno /sak/ (jako "s" v českém slovo)
- /z/ - jako v zoo, vyslovováno /zo/ (jako "z" v českém zebra)
- /ʃ/ - jako v chat, vyslovováno /ʃa/ (jako "š" v českém šach)
- /ʒ/ - jako v je, vyslovováno /ʒə/ (jako "ž" v českém žena)
- /m/ - jako v maman, vyslovováno /mamɑ̃/ (jako "m" v českém matka)
- /n/ - jako v nom, vyslovováno /nɔ̃/ (jako "n" v českém noc)
- /ɲ/ - jako v agneau, vyslovováno /aɲo/ (jako "ň" v českém ňadra)
- /l/ - jako v lire, vyslovováno /liʁ/ (jako "l" v českém list)
- /ʁ/ - jako v rouge, vyslovováno /ʁuʒ/ (jako "ř" v českém řeka, ale s hlubším hrdlem)
Francouzské polohlásky
- /j/ - jako v yeux, vyslovováno /jø/ (jako "j" v českém jeden)
- /ɥ/ - jako v huit, vyslovováno /ɥit/ (jako "ü" v německém München, ale krátce)
- /w/ - jako v oui, vyslovováno /wi/ (jako "w" v anglickém we)
Unikátní vlastnosti francouzské výslovnosti
Francouzská výslovnost má několik unikátních vlastností, které ji odlišují od jiných jazyků. Některé klíčové vlastnosti zahrnují:
- Tiché hlásky: Mnoho francouzských slov má tiché hlásky, zejména na konci slov. Například ve slově "comment" je poslední "t" tiché.
- Nosové samohlásky: Francouzština obsahuje nosové samohlásky, které se vyslovují tak, že vzduch uniká nosem. Příklady zahrnují "an," "en," a "on."
- Liaison a elize: Ve francouzštině se slova často spojují prostřednictvím liaison (vyslovování obvykle tichých souhlásek na konci slova, když následuje samohláska) a elize (odstraňování koncové samohlásky slova, když následující slovo začíná samohláskou), což vytváří plynulou a propojenou řeč.
- Intonace: Ve francouzštině intonace stoupá na konci otázek a klesá na konci vět, což přispívá k její charakteristické melodii.
- Čisté samohlásky: Samohlásky ve francouzštině jsou obvykle čisté, což znamená, že jsou vyslovovány jasně a bez dvojhlásek.
- Diakritické znaky: Francouzština používá několik diakritických znaků, jako je ostrý přízvuk (é), hrobový přízvuk (è), cirkumflex (ê), přehláska (ë) a cedilla (ç).
Pochopení těchto vlastností může výrazně zlepšit schopnost mluvit francouzsky s přesnou výslovností a plynulostí.