Kartičky

Naučte se italskou slovní zásobu psaním slov a frází z kartiček. Souhrn kartičky vám umožní zkontrolovat váš pokrok a vybrat kartičky, které se chcete naučit.

 
kartičky nazpaměť
pokrok
shrnutí

Lidé

Vzhled

Domov

Nakupování

Jídlo

Jíst venku

Vzdělání a studium

Práce

životní prostředí

 
 

Brzy budou přidány další kartičky.

Nastavení kartičky

Kartičky mají svá specifická nastavení. Chcete-li si přizpůsobit svou výuku slovní zásoby, můžete provést následující změny:
  • Výběr počtu kartiček na cvičení

    Můžete si vybrat, kolik kartiček chcete procvičit během psaní. Výchozí počet je deset. Výběr menšího množství slovní zásoby může být dobrý nápad, pokud jste začátečník.

  • Změna nepodporovaných znaků klávesnice

    Pokud vaše rozložení klávesnice nepodporuje určité speciální znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičujete s kartičkami, systém může některé z těchto znaků ignorovat. Pokud je to možné, budou jako nejbližší ekvivalenty latinské abecedy přijímány speciální znaky. Pokud je například slovo k zadání único a zadáte unico, protože vaše rozvržení nepodporuje diakritiku, nebude to považováno za chybu.

Fonetické symboly v italské výslovnosti

Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů k reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro italskou výslovnost spolu s příklady a popisy, včetně toho, jak se tyto zvuky vyslovují v češtině.

Italské samohlásky

  • /a/ - jako v casa, vyslovované /ˈkaːza/ (jako "a" v matka /ˈmatka/)
  • /e/ - jako v sera, vyslovované /ˈseːra/ (jako "e" v pes /pes/)
  • /ɛ/ - jako v pensa, vyslovované /ˈpɛnsa/ (jako "e" v pet /pet/)
  • /i/ - jako v vino, vyslovované /ˈviːno/ (jako "i" v vidím /ˈvidim/)
  • /o/ - jako v solo, vyslovované /ˈsoːlo/ (jako "o" v kolo /ˈkolo/)
  • /ɔ/ - jako v porta, vyslovované /ˈpɔrta/ (jako "o" v kost /kost/)
  • /u/ - jako v luna, vyslovované /ˈluːna/ (jako "u" v kůň /kuɲ/)

Italské dvojhlásky

  • /ai̯/ - jako v mai, vyslovované /mai̯/ (jako "aj" v maj /maj/)
  • /ei̯/ - jako v sei, vyslovované /sei̯/ (jako "ej" v mej /mɛj/)
  • /oi̯/ - jako v noi, vyslovované /noi̯/ (jako "oj" v oj /oj/)
  • /au̯/ - jako v auto, vyslovované /ˈau̯to/ (jako "au" v auto /ˈauto/)

Italské souhlásky

  • /p/ - jako v pane, vyslovované /ˈpaːne/ (jako "p" v pes /pes/)
  • /b/ - jako v bello, vyslovované /ˈbɛllo/ (jako "b" v bal /bal/)
  • /t/ - jako v tavolo, vyslovované /ˈtaːvolo/ (jako "t" v tak /tak/)
  • /d/ - jako v dente, vyslovované /ˈdɛnte/ (jako "d" v dom /dom/)
  • /k/ - jako v cane, vyslovované /ˈkaːne/ (jako "k" v kolo /kolo/)
  • /ɡ/ - jako v gatto, vyslovované /ˈɡatto/ (jako "g" v gra /ɡra/)
  • /f/ - jako v fame, vyslovované /ˈfaːme/ (jako "f" v fialka /ˈfialka/)
  • /v/ - jako v vino, vyslovované /ˈviːno/ (jako "v" v voda /ˈvoda/)
  • /s/ - jako v sasso, vyslovované /ˈsasso/ (jako "s" v samec /samɛʦ/)
  • /z/ - jako v zero, vyslovované /ˈdzɛro/ (jako "z" v maz /maz/)
  • /ʃ/ - jako v scena, vyslovované /ˈʃeːna/ (jako "š" v škola /ˈʃkola/)
  • /ʎ/ - jako v figlio, vyslovované /ˈfiʎʎo/ (jako "li" v milion /ˈmiljon/)
  • /ɲ/ - jako v gnocco, vyslovované /ˈɲɔkko/ (jako "ň" v koň /koɲ/)
  • /l/ - jako v luna, vyslovované /ˈluːna/ (jako "l" v lampa /ˈlampa/)
  • /r/ - jako v rosa, vyslovované /ˈrɔza/ (jako "r" v radost /ˈradost/)
  • /m/ - jako v mano, vyslovované /ˈmaːno/ (jako "m" v matka /ˈmatka/)
  • /n/ - jako v naso, vyslovované /ˈnaːzo/ (jako "n" v noha /ˈnoɡa/)

Rozdíly v regionální italské výslovnosti

Italská výslovnost se může značně lišit v různých regionech, což může ovlivnit akcent a srozumitelnost.

  • Délka samohlásek: V severních dialektech italského jazyka jsou samohlásky obvykle kratší než na jihu, kde jsou vyslovovány s větší délkou a jasností.
  • Zdvojené souhlásky: Mluvčí z centrální a jižní Itálie často zdůrazňují zdvojené souhlásky více než mluvčí ze severu. Například slovo anno (rok) může být vyslovováno s výraznějším /nn/ na jihu.
  • Sykavky: Výslovnost sykavého /s/ se může lišit, některé regiony preferují ostřejší /s/, zatímco jiné měkčí /z/. Například slovo casa může být vyslovováno /ˈkaːza/ na severu a /ˈkaːsa/ na jihu.
  • Rhotické zvuky: Trillované /r/ je obvykle jednotné v celé Itálii, ale některé regionální akcenty mohou mít mírně více hltanový nebo uvulární zvuk /r/.

Unikátní rysy italské výslovnosti

Italská výslovnost je charakteristická a melodická, vyznačuje se několika unikátními rysy, které ji odlišují od jiných jazyků. Zde jsou některé klíčové body:

  • Samohlásky: Italské samohlásky jsou čisté a vyslovují se jasně. Každá samohláska má jeden, zřetelný zvuk a nedochází ke snížení samohlásky, což znamená, že samohlásky v nepřízvučných slabikách se vyslovují se stejnou jasností jako v přízvučných slabikách. Pět základních samohlásek je "a," "e," "i," "o," a "u," každá s konkrétní a konzistentní výslovností.
  • Souhlásky: Souhlásky v italštině se vyslovují s větší silou ve srovnání s angličtinou. Například, "r" je rolované nebo trylem, což vytváří charakteristický zvuk. Dvojité souhlásky se vyslovují s prodlouženou nebo silnější artikulací, což přidává důraz na výslovnost. Zvuky "c" a "g" mohou být tvrdé nebo měkké, v závislosti na následující samohlásce, což přidává další úroveň složitosti.
  • Přízvuk: Italská slova obvykle přízvukují předposlední slabiku, i když existují výjimky. Umístění přízvuku je důležité, protože může změnit význam slov. Například, "capitano" (oni chytají) vs. "capitano" (kapitán). Naučení správných přízvukových vzorců je nezbytné pro správnou výslovnost a porozumění.
  • Fonetická konzistence: Italština je vysoce fonetický jazyk, což znamená, že existuje silná shoda mezi písmeny a jejich zvuky. Tato konzistence usnadňuje studentům správnou výslovnost slov, jakmile pochopí základní pravidla. Na rozdíl od angličtiny, kde může být pravopis a výslovnost nepředvídatelná, italština důsledně dodržuje své fonetické pravidla.
  • Elize a spojování: V mluvené italštině se samohlásky na konci jednoho slova často spojují se samohláskami na začátku dalšího slova, což vytváří plynulý, tekoucí řečový vzor. Tato elize pomáhá udržovat melodickou kvalitu jazyka. Například, "la amica" se vyslovuje "l'amica," plynule spojuje slova.
  • Intonace a rytmus: Rytmus italské řeči je hladký a rovnoměrný, s hudební intonací, která stoupá a klesá tak, že i jednoduchá prohlášení znějí expresivně. Intonační vzory hrají významnou roli při vyjadřování emocí a otázek.
  • Výslovnost "gli" a "gn": Zvuk "gli" je unikátní pro italštinu a vyslovuje se něco jako "lli" v "million." Zvuk "gn" je podobný "ny" v "canyon," a ovládnutí těchto zvuků je klíčové pro správnou výslovnost.

Pochopení těchto rysů může výrazně zlepšit vaši schopnost mluvit italsky s jasností a sebevědomím, což vám umožní ocenit krásu a rytmus obsažené v jazyce. Věnování pozornosti těmto detailům vám také pomůže efektivněji a příjemněji komunikovat s rodilými mluvčími, což obohatí vaše celkové zkušenosti s jazykem.