Kartičky

Naučte se norskou slovní zásobu psaním slov a frází z kartiček. Souhrn kartičky vám umožní zkontrolovat váš pokrok a vybrat kartičky, které se chcete naučit.

 
kartičky nazpaměť
pokrok
shrnutí

Lidé

Vzhled

Domov

Nakupování

Jídlo

Jíst venku

Vzdělání a studium

Práce

životní prostředí

 
 

Brzy budou přidány další kartičky.

Nastavení kartičky

Kartičky mají svá specifická nastavení. Chcete-li si přizpůsobit svou výuku slovní zásoby, můžete provést následující změny:
  • Výběr počtu kartiček na cvičení

    Můžete si vybrat, kolik kartiček chcete procvičit během psaní. Výchozí počet je deset. Výběr menšího množství slovní zásoby může být dobrý nápad, pokud jste začátečník.

  • Změna nepodporovaných znaků klávesnice

    Pokud vaše rozložení klávesnice nepodporuje určité speciální znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičujete s kartičkami, systém může některé z těchto znaků ignorovat. Pokud je to možné, budou jako nejbližší ekvivalenty latinské abecedy přijímány speciální znaky. Pokud je například slovo k zadání único a zadáte unico, protože vaše rozvržení nepodporuje diakritiku, nebude to považováno za chybu.

Foneticé symboly ve výslovnosti norštiny

Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro norskou výslovnost s příklady a popisy, včetně výslovnosti těchto zvuků v češtině.

Norské samohlásky

  • /ɑ/ - jako ve slově tak, vyslovované /tɑːk/ (jako "a" ve slově táta /ˈtaːta/)
  • /e/ - jako ve slově se, vyslovované /seː/ (jako "e" ve slově les /lɛs/)
  • /i/ - jako ve slově bit, vyslovované /biːt/ (jako "i" ve slově list /list/)
  • /o/ - jako ve slově sol, vyslovované /suːl/ (jako "o" ve slově okno /ˈokno/)
  • /u/ - jako ve slově hus, vyslovované /hʉːs/ (v češtině není ekvivalent, podobné jako "u" v anglickém slově boot /buːt/)
  • /ø/ - jako ve slově ønsker, vyslovované /ˈœnskər/ (v češtině není ekvivalent, podobné jako "u" v anglickém slově burn /bɜːrn/)
  • /y/ - jako ve slově fy, vyslovované /fyː/ (v češtině není ekvivalent, podobné jako "u" ve francouzském slově lune /lyn/)
  • /æ/ - jako ve slově ær, vyslovované /æːr/ (jako "a" ve slově matka /ˈmatka/)
  • /øi/ - jako ve slově høy, vyslovované /høy/ (jako "oj" ve slově voj /voj/)
  • /ei/ - jako ve slově hei, vyslovované /hæɪ/ (jako "ej" ve slově hej /hɛj/)

Norské souhlásky

  • /p/ - jako ve slově panne, vyslovované /ˈpɑnːə/ (jako "p" ve slově pes /pɛs/)
  • /b/ - jako ve slově bil, vyslovované /biːl/ (jako "b" ve slově bal /bal/)
  • /t/ - jako ve slově tak, vyslovované /tɑːk/ (jako "t" ve slově top /top/)
  • /d/ - jako ve slově dag, vyslovované /dɑːɡ/ (jako "d" ve slově den /dɛn/)
  • /k/ - jako ve slově katt, vyslovované /kɑtː/ (jako "k" ve slově kolo /ˈkolo/)
  • /ɡ/ - jako ve slově gutt, vyslovované /ɡʉtː/ (jako "g" ve slově go /ɡoʊ/)
  • /f/ - jako ve slově fisk, vyslovované /fɪsk/ (jako "f" ve slově fialka /ˈfjalka/)
  • /v/ - jako ve slově vann, vyslovované /vɑnː/ (jako "v" ve slově vlk /vlk/)
  • /s/ - jako ve slově sol, vyslovované /suːl/ (jako "s" ve slově slunce /ˈslʊnt͡sɛ/)
  • /ʃ/ - jako ve slově skje, vyslovované /ʃeː/ (jako "š" ve slově školka /ˈʃkolka/)
  • /ʂ/ - jako ve slově sjåfør, vyslovované /ʂoːˈføːr/ (v češtině není ekvivalent, podobné jako "š" ve slově šach /ʃax/)
  • /ç/ - jako ve slově kjøtt, vyslovované /çœtː/ (v češtině není ekvivalent, podobné jako "ch" v německém slově ich /ɪç/)
  • /l/ - jako ve slově lys, vyslovované /lyːs/ (jako "l" ve slově les /lɛs/)
  • /r/ - jako ve slově rød, vyslovované /røːd/ (jako "r" ve slově ruka /ˈruka/)
  • /m/ - jako ve slově mann, vyslovované /mɑnː/ (jako "m" ve slově muž /muʃ/)
  • /n/ - jako ve slově natt, vyslovované /nɑtː/ (jako "n" ve slově noc /nɔt͡s/)
  • /ŋ/ - jako ve slově ring, vyslovované /rɪŋ/ (jako "ng" v anglickém slově song /sɒŋ/)
  • /j/ - jako ve slově ja, vyslovované /jɑː/ (jako "j" ve slově /jaː/)

Unikátní rysy norské výslovnosti

Přestože má norská výslovnost podobnosti s ostatními skandinávskými jazyky, má také unikátní rysy, které jsou důležité pro studenty.

  • Tónový přízvuk: Norština má dva odlišné tónové přízvuky, které mohou změnit význam slova. Například, bønder (zemědělci) /ˈbø̀nːər/ vs. bønner (fazole) /ˈbǿnːər/.
  • Retroflexní souhlásky: V některých dialektech vede kombinace /r/ s určitými alveolárními souhláskami jako /t/ a /s/ k retroflexním zvukům, jako je /ʈ/ a /ʂ/.
  • Palatalizace: Některé souhlásky, jako /k/ a /g/, jsou palatalizovány před předními samohláskami, podobně jako v jiných jazycích.
  • Délka samohlásek: Stejně jako v češtině a japonštině norština rozlišuje mezi krátkými a dlouhými samohláskami. Například, skål (mísa) /skuːl/ vs. skal (mít) /skɑl/.
  • Intonační vzory: Norština má charakteristické intonační vzory, které se liší mezi dvěma hlavními dialekty: východonorským a západonorským. To ovlivňuje melodii mluvené norštiny.
  • Souhláskové shluky: Norština často používá shluky souhlásek, které mohou být pro nerodilé mluvčí náročné, například ve slově språk (jazyk) /sprɔːk/.
  • Dialektální variace: Výslovnost se může významně lišit mezi různými norskými dialekty, ovlivňující samohlásky, souhlásky a intonační vzory. Například, výslovnost slova jeg (já) může se pohybovat od /jæɪ/ přes /je/ až po /e/ v závislosti na regionu.