Naučte se polskou slovní zásobu psaním slov a frází z kartiček. Souhrn kartičky vám umožní zkontrolovat váš pokrok a vybrat kartičky, které se chcete naučit.
Lidé
Vzhled
Domov
Nakupování
Jídlo
Jíst venku
Vzdělání a studium
Práce
životní prostředí
Nastavení kartičky
Kartičky mají svá specifická nastavení. Chcete-li si přizpůsobit svou výuku slovní zásoby, můžete provést následující změny:Výběr počtu kartiček na cvičení
Můžete si vybrat, kolik kartiček chcete procvičit během psaní. Výchozí počet je deset. Výběr menšího množství slovní zásoby může být dobrý nápad, pokud jste začátečník.
Změna nepodporovaných znaků klávesnice
Pokud vaše rozložení klávesnice nepodporuje určité speciální znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičujete s kartičkami, systém může některé z těchto znaků ignorovat. Pokud je to možné, budou jako nejbližší ekvivalenty latinské abecedy přijímány speciální znaky. Pokud je například slovo k zadání único a zadáte unico, protože vaše rozvržení nepodporuje diakritiku, nebude to považováno za chybu.
Fonematické Symboly v Polské Výslovnosti
Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny IPA symboly pro polskou výslovnost s příklady a popisy, včetně výslovnosti těchto zvuků v češtině a angličtině.
Polské Samohlásky
- /a/ - jak v mama, vymawiane /ˈmama/ (jak "a" v mama /ˈmama/)
- /ɛ/ - jak v ser, vymawiane /sɛr/ (jak "e" v pes /pɛs/)
- /i/ - jak v miód, vymawiane /mʲut/ (jak "i" v mít /miːt/)
- /o/ - jak v kot, vymawiane /kɔt/ (jak "o" v oko /ˈoko/)
- /u/ - jak v but, vymawiane /but/ (jak "u" v ruka /ˈruka/)
- /ɔ̃/ - jak v kąt, vymawiane /kɔ̃t/ (nosové "o", podobně jako "on" ve francouzštině bon /bɔ̃/)
- /ɛ̃/ - jak v pięć, vymawiane /pjɛ̃t͡ɕ/ (nosové "e", podobně jako "en" ve francouzštině bien /bjɛ̃/)
Polské Diftongy
- /aj/ - jak v maj, vymawiane /maj/ (jak "aj" v kraj /kraj/)
- /ɛj/ - jak v lej, vymawiane /lɛj/ (jak "ej" v dejte /ˈdɛjtɛ/)
Polské Souhlásky
- /p/ - jak v pies, vymawiane /pʲɛs/ (jak "p" v pes /pɛs/)
- /b/ - jak v być, vymawiane /bɨt͡ɕ/ (jak "b" v byt /bɪt/)
- /t/ - jak v tak, vymawiane /tak/ (jak "t" v tak /tak/)
- /d/ - jak v dom, vymawiane /dɔm/ (jak "d" v dum /dum/)
- /k/ - jak v kot, vymawiane /kɔt/ (jak "k" v kočka /ˈkot͡ʃka/)
- /ɡ/ - jak v go, vymawiane /ɡɔ/ (jak "g" v anglickém go /ɡoʊ/)
- /f/ - jak v fotel, vymawiane /ˈfɔtɛl/ (jak "f" v fajn /fajn/)
- /v/ - jak v woda, vymawiane /ˈvɔda/ (jak "v" v voda /ˈvoda/)
- /s/ - jak v sam, vymawiane /sam/ (jak "s" v sestra /ˈsɛstra/)
- /z/ - jak v zima, vymawiane /ˈʑima/ (jak "z" v zima /ˈzɪma/)
- /ʃ/ - jak v szkoła, vymawiane /ˈʃkɔwa/ (jak "š" v šaty /ˈʃaty/)
- /ʒ/ - jak v żaba, vymawiane /ˈʒaba/ (jak "ž" v žač /ʒat͡ʃ/)
- /t͡ʃ/ - jak v czek, vymawiane /t͡ʃɛk/ (jak "č" v čaj /t͡ʃaj/)
- /d͡ʒ/ - jak v dżem, vymawiane /d͡ʒɛm/ (jak "dž" v džus /d͡ʒus/)
- /ɲ/ - jak v nie, vymawiane /ɲɛ/ (jak "ň" v koně /ˈkoɲɛ/)
- /l/ - jak v las, vymawiane /las/ (jak "l" v les /lɛs/)
- /w/ - jak v ławka, vymawiane /ˈwafka/ (jak "v" v voda /ˈvoda/)
- /r/ - jak v ręka, vymawiane /ˈrɛŋka/ (rolované "r", jak ve španělštině perro /ˈpero/)
- /m/ - jak v mama, vymawiane /ˈmama/ (jak "m" v mít /miːt/)
- /n/ - jak v nos, vymawiane /nɔs/ (jak "n" v noha /ˈnoɦa/)
Jedinečné Rysy Polské Výslovnosti
Polská výslovnost má několik jedinečných rysů, které ji odlišují od ostatních jazyků.
- Nosové Samohlásky: Polština používá nosové samohlásky jako /ɔ̃/ a /ɛ̃/, které se vyslovují s proudem vzduchu procházejícím nosem, podobně jako francouzské nosové samohlásky.
- Shluky Souhlásek: Polská slova často obsahují shluky souhlásek, které mohou být náročné pro nerodilé mluvčí. Například skrzydło (křídlo) /ˈskʂɨdwɔ/.
- Palatalizace: Mnoho souhlásek v polštině má palatalizované verze (například /ɲ/ a /ʑ/), když následují určité samohlásky nebo písmeno "i".
- Znělé a Neznělé Souhlásky: Polština rozlišuje mezi znělými a neznělými souhláskami, což často mění výslovnost v závislosti na okolních zvucích. Například slovo dziadek (dědeček) /ˈd͡ʑadɛk/ má znělé /d͡ʑ/, zatímco ciekawy (zvědavý) /t͡ɕɛˈkavɨ/ má neznělé /t͡ɕ/.
- Měkké a Tvrdé Souhlásky: Polština rozlišuje mezi měkkými (palatalizovanými) a tvrdými souhláskami, což ovlivňuje výslovnost a význam. Například się (se) /ɕɛ/ vs. se (třetí osoba reflexivní zájmeno) /sɛ/.