Kartičky k učení
slovní zásoby portugalštiny

Nastavení kartiček můžeš upravit podle toho, jak chceš slovní zásobu procvičovat. K dispozici jsou následující možnosti:

• Výběr počtu kartiček na cvičení

  Můžeš si vybrat, kolik kartiček chceš procvičit během jednoho cvičení psaní. Výchozí počet je deset. Pokud začínáš, můžeš zvolit méně kartiček.

• Změna nepodporovaných znaků klávesnice

  Pokud rozložení klávesnice nepodporuje některé znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičuješ, můžeš zapnout převod těchto znaků na jejich nejbližší protějšky v latince. Například místo slova único můžeš napsat unico, pokud na klávesnici nemáš potřebné písmeno s přízvukem. Při zapnutém převodu se to nebude počítat jako chyba.

Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro portugalskou výslovnost spolu s příklady a popisy, včetně toho, jak se tyto zvuky vyslovují v češtině a angličtině.

Portugalské samohlásky

• /a/ - jako v casa, vyslovováno /ˈkazɐ/ (jako "a" v mama /ˈmama/)
• /e/ - jako v mesa, vyslovováno /ˈmezɐ/ (jako "e" v mezi /ˈmɛzɪ/)
• /i/ - jako v vida, vyslovováno /ˈvidɐ/ (jako "i" v vidím /ˈvɪdɪm/)
• /o/ - jako v lobo, vyslovováno /ˈlobu/ (jako "o" v oko /ˈoko/)
• /u/ - jako v luz, vyslovováno /ˈluʃ/ (jako "u" v budu /ˈbudu/)

Portugalské dvojhlásky

• /ɐi̯/ - jako v pai, vyslovováno /ˈpɐi̯/ (jako "aj" v pán /paɪn/)
• /ei̯/ - jako v rei, vyslovováno /ˈɾei̯/ (jako "ej" v rej /rɛj/)
• /oi̯/ - jako v dois, vyslovováno /ˈdoi̯ʃ/ (jako "oj" v voják /vojak/)
• /aw/ - jako v saudade, vyslovováno /sawˈdadʒi/ (jako "au" v auto /ˈawto/)
• /ew/ - jako v meu, vyslovováno /ˈmew/ (podobně jako "ew" v anglickém few /fjuː/)

Portugalské souhlásky

• /p/ - jako v pato, vyslovováno /ˈpatu/ (jako "p" v pes /pɛs/)
• /b/ - jako v boca, vyslovováno /ˈbokɐ/ (jako "b" v běh /bɛɦ/)
• /t/ - jako v tatu, vyslovováno /taˈtu/ (jako "t" v táta /ˈtaːta/)
• /d/ - jako v dia, vyslovováno /ˈd͡ʒiɐ/ v brazilské portugalštině a /ˈdiɐ/ v evropské portugalštině (jako "d" v den /dɛn/)
• /k/ - jako v casa, vyslovováno /ˈkazɐ/ (jako "k" v kotě /ˈkotɛ/)
• /ɡ/ - jako v gato, vyslovováno /ˈɡatu/ (jako "g" v guma /ˈɡuma/)
• /f/ - jako v foca, vyslovováno /ˈfokɐ/ (jako "f" v farář /ˈfar̝aːr̝/)
• /v/ - jako v vaca, vyslovováno /ˈvakɐ/ (jako "v" v velmi /ˈvɛlmi/)
• /s/ - jako v sopa, vyslovováno /ˈsopɐ/ (jako "s" v sto /sto/)
• /ʃ/ - jako v chuva, vyslovováno /ˈʃuvɐ/ (jako "š" v šaty /ˈʃatɪ/)
• /ʒ/ - jako v jardim, vyslovováno /ʒaɾˈd͡ʒĩ/ v brazilské portugalštině a /ʒaɾˈdĩ/ v evropské portugalštině (jako "ž" v žena /ˈʒɛna/)
• /ɲ/ - jako v ninho, vyslovováno /ˈniɲu/ (jako "ň" v koň /ˈkoɲ/)
• /l/ - jako v luz, vyslovováno /ˈluʃ/ (jako "l" v les /lɛs/)
• /ʎ/ - jako v milho, vyslovováno /ˈmiʎu/ (jako "l" v pila /ˈpɪla/)
• /ɾ/ - jako v caro, vyslovováno /ˈkaɾu/ (jako "r" v mráz /ˈmraːs/)
• /ʁ/ - jako v rato, vyslovováno /ˈʁatu/ v brazilské portugalštině (jako "r" ve francouzském rouge /ʁuʒ/)
• /ʁ/ - jako v roxa, vyslovováno /ˈʁoʃɐ/ v evropské portugalštině (r tvořené v zadní části úst, podobné francouzskému r v rouge; výslovnost se liší podle oblasti)
• /m/ - jako v mão, vyslovováno /mɐ̃w̃/ (jako "m" v matka /ˈmatka/)
• /n/ - jako v número, vyslovováno /ˈnumeɾu/ (jako "n" v nula /ˈnula/)

Rozdíly mezi evropskou a brazilskou portugalštinou

Ačkoli mají evropská a brazilská portugalština mnoho společného, existují znatelné rozdíly ve výslovnosti, které mohou ovlivnit porozumění a přízvuk.

• Souhláskové zvuky: V mnoha brazilských variantách se d před hláskou /i/ mění na /d͡ʒ/, a to i tehdy, když je /i/ zapsáno jako nepřízvučné e. Například dia může znít /ˈd͡ʒiɐ/. Evropská portugalština zachovává /d/, jako ve slově dia /ˈdiɐ/; tuto výslovnost mají i některé brazilské varianty.
• Rhotické zvuky: Portugalština rozlišuje slabé r, obvykle vyslovené jedním úderem špičky jazyka /ɾ/, a silné r, jehož výslovnost se liší podle oblasti. V evropské portugalštině může být silné r uvulární /ʁ/ nebo kmitavé /r/. V brazilských variantách, včetně Ria de Janeiro, se vyskytuje /ʁ/ i /h/.
• Redukce samohlásek: Evropská portugalština často redukuje samohlásky v neakcentovaných slabikách, což vede k centralizovaným zvukům samohlásek (například fazer se vyslovuje jako /fɐˈzeɾ/). Brazilská portugalština obvykle zachovává otevřenější samohlásky (například fazer se vyslovuje jako /faˈzeɾ/).
• S na konci slabiky: V evropské portugalštině se s na konci slabiky obvykle vyslovuje /ʃ/ před pauzou nebo neznělou souhláskou a /ʒ/ před znělou souhláskou, jako ve slově mesmo /ˈmeʒmu/. Mnoho brazilských variant místo toho používá /s/ a /z/, například mesmo /ˈmezmu/. Jiné, včetně výslovnosti v Riu de Janeiro, mají /ʃ/ a /ʒ/.

Unikátní vlastnosti výslovnosti v portugalštině

Výslovnost v portugalštině má několik charakteristických rysů, které ji odlišují od jiných románských jazyků. Mezi unikátní vlastnosti patří:

• Redukce samohlásek: Nepřízvučné samohlásky často mění svou kvalitu, zejména v evropské portugalštině. Nepřízvučné a může znít jako středová samohláska /ɐ/, nikoli jako šva /ə/. Míra redukce závisí na jazykové variantě a poloze samohlásky ve slově.
• Nosové samohlásky: Při portugalských nosových hláskách prochází vzduch ústy i nosem. Tilda označuje nosové samohlásky, jako ã a õ, i nosové dvojhlásky ão a ãe. Nosovost může naznačovat také následující m nebo n; ne každá nosová samohláska má tildu.
• Syčivé souhlásky: Na začátku slova označuje s hlásku /s/, zatímco jednoduché s mezi samohláskami obvykle označuje /z/. Na konci slabiky závisí výslovnost na následující hlásce a oblasti: /s/ nebo /ʃ/ se před znělou souhláskou může změnit na /z/ nebo /ʒ/.
• Otevřené a zavřené samohlásky: Portugalština rozlišuje otevřené samohlásky /ɛ, ɔ/ a zavřené /e, o/, často psané stejnými písmeny e a o. Rozdíl může měnit význam slova; výslovnost se uč se slovem, protože pravopis ji vždy neukazuje.
• Měkké a tvrdé 'r': Jednoduché r mezi samohláskami se obvykle vyslovuje jedním úderem /ɾ/, jako v caro. Silné r se vyskytuje na začátku slova, při zápisu rr mezi samohláskami a po l nebo n, jako v carro. Jeho výslovnost se liší podle oblasti, nejde tedy vždy o /ʁ/ podobné francouzskému r.
• Diftongy: Portugalština často používá diftongy, kde se ve stejné slabice vyskytují dva samohláskové zvuky, což dodává výslovnosti skluzový charakter. Příklady zahrnují "oi" ve slově "foi" a "ei" ve slově "lei".
• Palatalizace: V mnoha brazilských variantách se d a t před hláskou /i/ mění na afrikáty /d͡ʒ/ a /t͡ʃ/. Tato palatalizace se nevyskytuje ve všech brazilských variantách; evropská portugalština zpravidla zachovává /d/ a /t/.
• Souhláskové shluky: Portugalština často obsahuje souhláskové shluky na začátku nebo uvnitř slov, které mohou zahrnovat kombinace jako "pr", "tr", "bl" a "cl". Tyto shluky se vyslovují bez vložení samohláskového zvuku mezi ně, což může být pro studenty obtížné.
• Prosodie a intonace: Rytmus a intonace portugalštiny jsou charakteristické, často charakterizované melodičností. Přízvuk je obvykle kladen na předposlední slabiku, i když existuje mnoho výjimek. Intonační vzory také hrají významnou roli v přenosu významu a emocí.