Kartičky k učení
slovní zásoby švédštiny

Nastavení kartiček můžeš upravit podle toho, jak chceš slovní zásobu procvičovat. K dispozici jsou následující možnosti:

• Výběr počtu kartiček na cvičení

  Můžeš si vybrat, kolik kartiček chceš procvičit během jednoho cvičení psaní. Výchozí počet je deset. Pokud začínáš, můžeš zvolit méně kartiček.

• Změna nepodporovaných znaků klávesnice

  Pokud rozložení klávesnice nepodporuje některé znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičuješ, můžeš zapnout převod těchto znaků na jejich nejbližší protějšky v latince. Například místo slova único můžeš napsat unico, pokud na klávesnici nemáš potřebné písmeno s přízvukem. Při zapnutém převodu se to nebude počítat jako chyba.

Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovaný soubor symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro švédskou výslovnost, s příklady a popisy, včetně výslovnosti těchto zvuků v češtině.

Švédské samohlásky

• /ɑː/ - jako v mat, vyslovované /mɑːt/ (jako "a" v máma /ˈmaːma/)
• /ɛ/ - jako v hem, vyslovované /hɛm/ (jako "e" v bet /bɛt/)
• /eː/ - jako v det, vyslovované /deː/ (jako "e" v anglickém say /seɪ/)
• /iː/ - jako v fil, vyslovované /fiːl/ (jako "i" v film /film/)
• /uː/ - jako v bok, vyslovované /buːk/ (jako "u" v but /but/)
• /ʉː/ - jako v hus, vyslovované /hʉːs/ (jako "u" v anglickém food /fuːd/ ale s zaokrouhlenými rty)
• /ʉː/ - jako v fru, vyslovované /frʉː/ (podobné jako "u" v anglickém food /fuːd/ ale s zaokrouhlenými rty)
• /øː/ - jako v hör, vyslovované /høːr/ (podobné jako "ö" v německém schön /ʃøːn/)
• /yː/ - jako v by, vyslovované /byː/ (jako "ü" v německém München /ˈmʏnçən/)

Švédské dvojhlásky

• /ai̯/ - jako v maj, vyslovované /maj/ (jako aj ve slově máj /maːj/, ale s kratší samohláskou)
• /au̯/ - jako v sauna, vyslovované /ˈsauna/ (jako "au" v auto /auto/)
• /ei̯/ - jako v hej, vyslovované /hɛi̯/ (jako "ej" v ještě /jɛʃtʲɛ/)

Švédské souhlásky

• /p/ - jako v på, vyslovované /pɔː/ (jako "p" v pes /pɛs/)
• /b/ - jako v bil, vyslovované /biːl/ (jako "b" v but /but/)
• /t/ - jako v tala, vyslovované /ˈtɑːla/ (jako "t" v táta /ˈtaːta/)
• /d/ - jako v dator, vyslovované /ˈdɑːtʊr/ (jako "d" v dom /dom/)
• /k/ - jako v katt, vyslovované /katː/ (jako "k" v kočka /ˈkot͡ʃka/)
• /ɡ/ - jako v gå, vyslovované /ɡoː/ (jako "g" v go /ɡo/)
• /f/ - jako v få, vyslovované /foː/ (jako "f" v fakt /fakt/)
• /v/ - jako v vin, vyslovované /viːn/ (jako "v" v vítr /viːtr/)
• /s/ - jako v sol, vyslovované /suːl/ (jako "s" v sen /sɛn/)
• /s/ - jako v zoo, vyslovované /suː/ (jako s ve slově sestra; psané z zde označuje neznělou hlásku)
• /ʃ/ - jako v sjö, vyslovované /ʃøː/ (jako "š" v šaty /ʃatɪ/)
• /ɕ/ - jako v tjej, vyslovované /ɕɛj/ (jako "š" v štěně /ʃtɛɲɛ/)
• /ɕ/ - jako v kex, vyslovované /ɕɛks/ (patrová třená hláska jako ve švédském tjej; existuje také výslovnost s počátečním /k/: /kɛks/)
• /j/ - jako v jätte, vyslovované /ˈjɛtːɛ/ (jako j ve slově jazyk)
• /j/ - jako v ja, vyslovované /jaː/ (jako "j" v jablko /ˈjablko/)
• /h/ - jako v hatt, vyslovované /hatː/ (jako "h" v houska /ˈhoːska/)
• /l/ - jako v liten, vyslovované /ˈliːtɛn/ (jako "l" v list /list/)
• /r/ - jako v ros, vyslovované /ruːs/ (jako "r" v ruka /ruka/ - kmitavé)
• /ŋ/ - jako v sjunga, vyslovované /ˈʃɵŋa/ (jako "ng" v anglickém sing /sɪŋ/)
• /m/ - jako v man, vyslovované /man/ (jako "m" v matka /ˈmatka/)
• /n/ - jako v nej, vyslovované /nɛj/ (jako "n" v nos /nos/)

Unikátní vlastnosti švédské výslovnosti

Švédská výslovnost má několik charakteristických rysů, které jsou důležité pro studenty.

• Délka samohlásek: Ve švédštině jsou krátké i dlouhé samohlásky, jejichž délka může měnit význam slova. Například, vit (bílý) /viːt/ vs. vitt (bílé, střední rod) /vɪtː/.
• Tónový přízvuk: V mnoha švédských varietách se rozlišují dva tónové přízvuky; ve finské švédštině toto rozlišení zpravidla chybí. Porovnej anden (kachna) /ˈanːdɛn/ (1) a anden (duch) /ˈanːdɛn/ (2).
• Retroflexní souhlásky: V mnoha varietách může /r/ s následující alveolární souhláskou vytvořit retroflexní souhlásku, například /ʈ/, /ɖ/ nebo /ɳ/. Ve slově gärna (rád) [ˈjæːɳa] se spojení rn vyslovuje jako retroflexní [ɳ].
• Tvrdé a měkké souhlásky: Výslovnost některých souhlásek, jako "k" a "g", se mění v závislosti na následující samohlásce. Například, kall (studený) /kalː/ vs. kyrka (kostel) /ˈɕʏrka/.
• Konečné znělé souhlásky: Na rozdíl od mnoha jazyků mohou být znělé souhlásky jako /b/, /d/ a /ɡ/ na konci slov a zůstat znělé. Například, skog (les) /skuːɡ/.