Kartičky k učení
slovní zásoby turečtiny

Nastavení kartiček můžeš upravit podle toho, jak chceš slovní zásobu procvičovat. K dispozici jsou následující možnosti:

• Výběr počtu kartiček na cvičení

  Můžeš si vybrat, kolik kartiček chceš procvičit během jednoho cvičení psaní. Výchozí počet je deset. Pokud začínáš, můžeš zvolit méně kartiček.

• Změna nepodporovaných znaků klávesnice

  Pokud rozložení klávesnice nepodporuje některé znaky nebo diakritiku jazyka, který procvičuješ, můžeš zapnout převod těchto znaků na jejich nejbližší protějšky v latince. Například místo slova único můžeš napsat unico, pokud na klávesnici nemáš potřebné písmeno s přízvukem. Při zapnutém převodu se to nebude počítat jako chyba.

Mezinárodní fonetická abeceda (IPA) poskytuje standardizovanou sadu symbolů pro reprezentaci zvuků mluveného jazyka. Níže jsou uvedeny symboly IPA pro tureckou výslovnost, spolu s příklady a popisy, včetně výslovnosti těchto zvuků v češtině.

Turecké samohlásky

• /a/ - jak v kapı, vyslovováno /kaˈpɯ/ (jako "a" v mama /ˈmama/)
• /e/ - jak v elma, vyslovováno /ˈelma/ (jako "e" v měl /mjɛl/)
• /i/ - jak v iyi, vyslovováno /ˈiji/ (jako "i" v mít /miːt/)
• /ɯ/ - jak v kız, vyslovováno /kɯz/ (nemá český ekvivalent, podobné "i" v anglickém "cousin" /ˈkʌzɪn/, ale bez zaokrouhlování rtů)
• /o/ - jak v okul, vyslovováno /oˈkul/ (jako "o" v oko /ˈoko/)
• /u/ - jak v umut, vyslovováno /uˈmut/ (jako "u" v ruka /ˈruka/)
• /œ/ - jak v ördek, vyslovováno /ˈœrdɛk/ (jako "eu" ve francouzském peur /pœʁ/)
• /y/ - jak v yüz, vyslovováno /jyz/ (jako "ü" v německém über /ˈyːbɐ/)

Turecké souhlásky

• /p/ - jak v para, vyslovováno /paˈra/ (jako "p" v pes /pɛs/)
• /b/ - jak v balık, vyslovováno /baˈlɯk/ (jako "b" v bat /bat/)
• /t/ - jak v tabak, vyslovováno /taˈbak/ (jako "t" v tabule /ˈtabulɛ/)
• /d/ - jak v deniz, vyslovováno /deˈniz/ (jako "d" v dom /dom/)
• /k/ - jak v kalem, vyslovováno /kaˈlɛm/ (jako "k" v kočka /ˈkot͡ʃka/)
• /ɡ/ - jak v gaz, vyslovováno /ɡaz/ (jako "g" v gorila /ɡorɪla/)
• /f/ - jak v fırın, vyslovováno /fɯˈrɯn/ (jako "f" v fakta /ˈfakta/)
• /v/ - jak v vakit, vyslovováno /vaˈkit/ (jako "v" v voda /ˈvoda/)
• /s/ - jak v sel, vyslovováno /sɛl/ (jako "s" v sestra /ˈsɛstra/)
• /z/ - jak v zeytin, vyslovováno /zejˈtin/ (jako "z" v zima /ˈzɪma/)
• /ʃ/ - jak v şeker, vyslovováno /ʃeˈkɛr/ (jako "š" v šaty /ˈʃaty/)
• /ʒ/ - jak v jeoloji, vyslovováno /ʒeoloʒi/ (jako "ž" v žižala /ˈʒɪʒala/)
• /t͡ʃ/ - jak v çay, vyslovováno /t͡ʃaj/ (jako "č" v čaj /t͡ʃaj/)
• /d͡ʒ/ - jak v cami, vyslovováno /d͡ʒaˈmi/ (jako "dž" v džem /d͡ʒɛm/)
• /n/ - jak v yan, vyslovováno /jan/ (jako n ve slově noc, nikoli české ň)
• /l/ - jak v lamba, vyslovováno /lamˈba/ (jako "l" v les /lɛs/)
• /r/ - jak v radyo, vyslovováno /radjo/ (jako "r" v ruka /ˈruka/)
• /m/ - jak v masa, vyslovováno /maˈsa/ (jako "m" v mít /miːt/)
• /n/ - jak v ne, vyslovováno /ne/ (jako "n" v noha /ˈnoɦa/)
• /j/ - jak v yol, vyslovováno /jol/ (jako "j" v já /jaː/)
• /ɾ/ - jak v ara, vyslovováno /aɾa/ (jako "r" v americké angličtině butter /ˈbʌɾər/)

Unikátní rysy turecké výslovnosti

I když turecká výslovnost sdílí některé podobnosti s jinými jazyky, má také unikátní rysy, které jsou důležité pro studenty.

• Samohlásková harmonie: V turečtině se samohlásky v příponách přizpůsobují předním nebo zadním samohláskám kmene. Například evler (domy) vs. kapılar (dveře).
• Měkké "ğ": Písmeno ğ (yumuşak ge) často prodlužuje předchozí samohlásku, zejména před souhláskou nebo na konci slova. Mezi samohláskami může vypadnout; vedle předních samohlásek může znít jako [j]. Například ağaç (strom) se vyslovuje [aːt͡ʃ].
• Přední a zadní samohlásky: Turečtina rozlišuje mezi předními (e, i, ö, ü) a zadními samohláskami (a, ı, o, u), což je klíčové pro správnou výslovnost a samohláskovou harmonii.
• Přízvuk: Přízvuk v tureckých slovech obvykle padá na poslední slabiku, i když existují výjimky, zejména u přejatých slov a některých původních tureckých slov.
• Struktura slabik: Turečtina má otevřené slabiky zakončené samohláskou i zavřené slabiky zakončené souhláskou. Například kapı (dveře) se dělí na ka-pı, zatímco ev (dům) tvoří zavřenou slabiku.